Počet zobrazení stránky

pondělí 14. listopadu 2011

Rozpažit? Vzpažit? Upažit?...Zalehnout!

Tak rychle, rychle, než se vzbudí Tonda z Michle...

Je to radost, lidi, čistá radost! O prvních šesti týdnech to říct nemůžu, ale to se holt stává, že..ono když se na vás to mládě usměje, tak se i začnete těšit na další...;)

Každopádně o tom jsem psát nechtěla a ani nebudu. Já potřebuju poradit, přátelé...
Po třech měsících se cítím opět fit, nabytých 24kg už je taky dole, ale jako přiznejme si, jaksi to stále není ono, že.
Takže otázka zní, jak se dostat zpátky do formy? Prosím, veškeré sporty, které je nutné provozovat venku si nechte pro sebe, protože já mám ráda teplo a ty procházky s kočárem, kdy se domů vracím se ztuhlou čelistí,  mi bohatě stačí. A ono vlastně nejde ani tak o druh aktivity, jako o to jak se k ní dokopat...

To, že se s miminem moc nevyspíte je všeobecně známý fakt. Mnohem náročnější je ale denní šichta, kdy v sobě musíte mnohdy najít rezervy, o kterých jste doteď ani nevěděli, a proto taky člověk časem rezignuje na takové nezbytnosti, jako vyleštěná zrcadla, vyprané záclony, 2x denně teplé jídlo a cédéčka srovnaná podle abecedy..
Ano, už teď slyším námitky zasloužilých matek: "a to máš (zatím) jenom jedno, to je jako nic! A jak je hodný, že tě huba nebolí!"
Jen chci podotknout, že v tomto článku si na nic nestěžuju, protože dítě máme opravdu hodné a opravdu zatím jen jedno, nicméně zvyknout si na novou roli, kdy je na vás někdo závislý 24 hodin denně a někdy to dává sakra hlasitě najevo, prostě náročné je a jestli jsem někdy před tím tvrdila, že jsem unavená, neznala jsem do důsledku význam toho slova. (až bude mít Tonda souroze, asi mi tady admin kvůli nečinnosti zruší účet..)
Takže se ptám: Jak se mám večer, když to malé zvířátko usne, dokopat k nějaké fyzické aktivitě a vzdát se svých milovaných 20 minut ve sprše, které mám jenom sama pro sebe, kde můžu vypnout uši, oči a veškeré mateřské instinkty, nemusím se ani hnout a jenom se krásně nahřívat a pozorovat jak naskakuje vodné/stočné..?
Ach jo, asi stejně vím, co mi tu budou přibývat za komentáře: "Musíš se přemoct, nebuď labuť!" Nebo: "A co naše babičky? Ty musely makat do nevidím a žádnou sprchu neznaly!" Možná Ječmínek jediný poznamená, abych si do té vany vzala i lahev Rulandy od mistra Jakubíka a misku oliv..

Takže jsem si vlastně odpověděla sama a dneska večer si tu flašku do té vany vezmu...ono pak i to cvičení pude skoro samo..:)

                                                              takhle nějak se mi chce....


8 komentářů:

  1. Neni cviceni jako cviceni, v zaveru mi pripadlo, ze si stezujes na uplne neco jineho nez nedostatek "pohybu" ale spis na nedostatek chuti:). Na nedostatek jake chuti, to at si laskavy ctenar domysli sam :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ta fotka je dobrá. Co něco jako "Cvičíme s Olgou Šípkovou"? :-) Doma se cvičí blbě, to znám. Už několikrát jsem to zkoušel (gumy, kliky, powerjóga,..) Jo a na únavu je prý koenzym Q10. mojí mamce to fungovalo. :) Teď se směju, ale až to potká nás, smích mě přejde. :D

    OdpovědětVymazat
  3. A co cvičení společně s Tondou? To můžeš dělat doma v teple, můžeš si zacvičit už dopoledne, kdy ještě budeš mít energii a bude Vás to určitě společně bavit. Určitě najdeš v knihkupectví přímo knížku s cviky. Bohužel už si přesně nepamatuji jak se jmenuje, měla jsem to napsané a chtěla jsem si jí koupit(v knihkupectví luxor), ale po sekci jsem měla cvičení zakázané, tak jsem si jí nekoupila. Janča P.

    OdpovědětVymazat
  4. Advide, zítra letím do lékárny, Jani, pozítří do knihkupectví :) Já jsemteda taky po sekci, ale cítím se bezvadně. Tak to zkusím..až zabere ten koenzym..:))

    OdpovědětVymazat
  5. Chce to hodne (ale fakt hodne) spat, a vzdy kdyz to jen trochu jde, posli kluky nekam pryc a udelej si nejaky cas sama na sebe. My jsme se z unavy vyrabali v zasade az ted, kdyz jsou Teovi 2 roky. Chut neco delat pak prijde sama. Gabi ted docela pravidelne beha a to behu predtim moc nedala. A prasky do sebe necpi, to je podle me blbost. Advide, mas cerny puntik...

    OdpovědětVymazat
  6. Majk: Není prášek jako prášek. Tablety proti křečím jsou taky prášky a taky je bereme. Kdyby to nepomohlo na únavu mojí mamce, tak bych to nikomu neradil.

    OdpovědětVymazat
  7. Ale spánek je samozřejmě základ. Ale když není, musí se bojovat jinými prostředky. :)

    OdpovědětVymazat