Počet zobrazení stránky

čtvrtek 5. ledna 2012

Ťuťu, ňuňu...

Svádím vnitřní boj..dennodenně..
"My máme zase mokrou plínku", nebo "Ty máš zase mokrou plínku"?
"No ty jsi krásné mimino", nebo "Tondo, dneska ti to fakt sekne"? 
"Ahoj zlato, dneska zase nekakal", nebo "Ahoj zlato, tak jak bylo dneska v práci"?

Je to zákeřné, tenhle rodičovský stav. Bráníte se zuby nehty a stejně Vás to dřív, nebo později, více či méně semele.

Dneska tedy o toleranci bezdětných k prvorodičům a naopak :)
Patříte-li do skupiny č. 1, tedy těch se spoustou volného času, užívajících si noci rušené maximálně svým vlastním chrápáním, tak vězte, že:


  1. Nezapomeňte, že i my jsme patřili mezi vás!
  2. To, že nemůžeme dneska, zítra a asi ani  příští dva týdny na pivo neznamená, že nebudeme moci příští  rok 
  3. Jakákoli (a ne jen ta první) zdravotní komplikace našeho přírůstku, rovná se panické hrůze a strachu, který bych pro názornost přirovnala například k ......Přirovnání neexistuje
  4. Odpustě nám, že téměř každé téma hovoru nakonec skončí u toho, jak a kdy se potomek poprvé usmál, otočil, zažvatlal, atd. Přejde nás to...až se jednou všechno naučí ;)
  5. Když nadšeně vyprávíme o tom, jak je úžasné mít dítě, zkuste vždy projevit alespoň náznak zájmu. Je to pro nás důležité a nebudeme se pak cítit tolik trapně
  6. Uvědomte si prosím, že mít mimino není handicap. Potřebujeme na všechno jenom víc místa, času a nervů
A teď, i když je to pro mě jako pro čerstvého rodiče těžké, bych měla sebekriticky konstatovat pár skutečností i pro nás ostatní..:
  1. Nechtějte od svých bezdětných kamarádů názor na barvu a konzistenci stolice svého dítěte...Nemusím snad zdůvodňovat..
  2. Nenuťte ostatní, aby si vašeho potomka chovali, nebo se s ním jinak sbližovali..Vyhnete se tím přinejmenším hysterickému pláči (..toho potomka)
  3. Kočárek zabírá mnoho místa...v metru, tramvaji i autobuse. A všimla jsem si, že to většinu spoluobčanů obtěžuje..Pokustme se proto jezdit mimo špičku, třeba noční spoje nebývají tolik plné.
  4. Všichni víme, že čas je pro nás nedostatkovým artiklem, ale myslete na to, že pokud vyrážíme mezi lidi, je dobré alespoň zamaskovat kruhy pod očima, pod čepici schovat mastné vlasy a oblíct si jedno z mála nepoblinkaných triček. Poradil mi to nějaký pán v metru..
  5. To, že historie mého Google prohlížeče obsahuje hesla jako: Laktační liga, poruchy spánku kojenců, kysele zapáchající stolice, kdy zavádět příkrmy, separační úzkost u dětí, atd. znamená, že bych si vážně měla najít pár neutrálních témat, o kterých se můžu beze studu bavit s ostatním světem, když se do něj někdy dostanu.
Shrnuto a podtrženo, pochopíte až porodíte a my pochopíme až "vystřízlivíme" :)

Takže přeju všem dobrou noc, my si dáme pár desetiminutovek proložených několika hodinami pláče a budem se těšit na ráno, až se na nás to zvíře usměje a vše bude odpuštěno..:)







3 komentáře:

  1. Ano, to vsechno znam z vlastni zkusenosti. I kdyz u chlapa, ktery neni na materske, ale pouze na rodicovske o vikendu a semtam v noci, to neni tak silne jako u zenske. Souhlasim s vyzvou k toleranci!!
    Nicmene vez, ze se to casem dostane zase do normalu. Jo a taky doporucuju nekdy predat mimino tatinkovi a vypadnout mezi kojenim na chvilku z domu!!

    Nocni tramvaji uz jsem dlouho nejel, ale kdyz jsem zrovna jel, tak byly docela plne. Takze doporucuju jezdit autem :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ja toho v tramvaji a autobusech s prckem travim docela dost, protoze takova jizda je pro nej celodenni zazitek. Kupodivu se na nas hodne lidi usmiva a ochotne nam uvolni sedacku. Mozna jen jina cast Prahy, mozna je pritomnost dvouletyho kluka, ktery se na vsechny smeje zpatky a mava odjizdejicim dopravnim prostredku proste snesitelnejsi nez batole v kocarku, cert vi. Jinac nemuzu nez souhlasit. Ono pote co si to clovek sam prozije, naroste mu na ocich trochu jina optika. Sam si pamatuju jak jsme si sami drive na adresu tutununu pratel s posmechem ulevovali...:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Jak tak čtu, vzpomínám a napadá mně, jak člověk rychle zapomíná :-). Nějak už si tohle jasně nepamatuju, nebo mi to nepřijde, že to bylo zas tak "hrozné"., (mladšímu je 3apůl). No a jinak místo kočárku se mi osvědčil šátek na nošení a nebo taky kvalitní nosítko, když bylo mimčo větší, (kočár se u nás využil nejvíc na spaní na dvoře)ale beru, že každému sedí něco jiného.
    Ono to uteče jako voda a za chvilku bude běhat malej s vámi(nebo s taťkou :-).

    OdpovědětVymazat