(ne)Ženské mateřství..:)?

Dneska jsem četla jeden status, který mě přenesl v čase o necelé dva roky zpět..bylo to o spánkovém deficitu, absolutním chaosu, ztrátě osobní svobody a sexuální atraktivity, strachu z toho, že už to nikdy nebude ona "stará já".

Naprosto přesně jsem pochopila, o čem dotyčná mluví... Znáte čichovou paměť? Kdy ucítíte nějakou vůni a najednou jste schopni přenést se v čase klidně o 15 let zpět do určitého dne, konkrétní situace? Tak já mám krom toho asi i paměť literární, protože jsem se najednou viděla v tom poblinkaném kojícím triku, s týden nemytými vlasy, konejšíc 5 dní starého novorozence a snažíc se oblíknout jeho dva roky starého sourozence. Doma bordel na entou, prádlo v pračce už "stojí" asi tři hodiny, já se ten den už asi po 4. hroutím (je 9 ráno).

A teď jsme o dva roky dál. Já jsem si koupila kalhoty, dvě úplá trika a nové boty, každý týden si doma dělám manikůru a vlasy si myju kdy se mi zachce. Každý den si zacvičím (když mám náladu) a přivydělávám si. Pomalu se učím jak být zase sexy a to hlavně pro svůj dobrý pocit. Začla jsem si zase pouštět muziku na plné pecky (tu, kterou mám ráda, ne Fíha tralala) a učit děti (i manžela), že i já mám svoje potřeby a touhy. 

Ano, mateřství je krásné a své děti milujeme. ALE hlavně ze začátku je to někdy sakra těžké. Například já jsem prakticky vytěsnila prvních osm měsíců po narození druhého dítěte. V zájmu vlastního (psychického) zdraví. A zapřísáhla jsem se, že 3. dítě nikdy! A teď..? Uvidíme..:) Ale statusy jako ten dnešní mě udržují střízlivou..a šťastnou, že jsem to zase já..:)